Všetko čo ste chceli vedieť o kríze, ale nikto vám to nevysvetlil
Ak sa zaujímate o ekonómiu a obdobie veľkej krízy (tej minulej alebo súčasnej) a jej skutočné príčiny, potom nemôžete knihu Murray N. Rothbarda "Veľká americká kríza" obísť. Mnohé opatrenia navrhnuté v tej dobe Hooverom (alebo neskôr Rooseveltom) znejú až príliš povedome aj dnes. Väčšina riešení v súčasnosti navrhovaných politikmi na celom svete bola práve v tom období odskúšaná a zlyhala. Rothbard zrozumiteľne vysvetľuje prečo. Skutočnosť, že kniha bola napísaná pred 46 rokmi a stále ju možno vztiahnuť na udalosti spred 80 rokov ako aj tie dnešné, ukazuje význam a pravdivosť tohto diela. Rovnako ako ostatné Rothbardove knihy, aj táto ponúka vynikajúcu analýzu ekonomickej histórie, ktorá sa bežne nerozoberá v médiách a neučí na ekonomických školách. Recenzia na stránkach INESS-u tu.
3 komentáre:
Dobrý deň,
prečítal som si Váš článok na INESS. Ďakujem Vám za rozšírenie mojich obzorov. Nemám však jasno minimálne v jednej kľúčovej veci. Píšete:
"Podnikatelia pomýlení bankovou infláciou (zvyšovaním objemu peňazí v obehu) sa nazdávajú, že ponuka usporených zdrojov je väčšia ako v skutočnosti. Investujú do dlhodobejšej produkcie, najmä statkov vyššieho rádu najviac vzdialených od konečného spotrebiteľa."
Nerozumiem týmto príčinným súvislostiam. Ako domnelá zvýšená ponuka usporených zdrojov nabáda podnikateľov, aby investovali práve do statkov vyššieho rádu, na úkor statkov nižšieho rádu?
Vopred ďakujem za prípadné vysvetlenie (v ekonómii som viac laik, než odborník, hoci určité základy mám).
S pozdravom a želaním príjemného dňa
Ján Ostrochovský
Dobry den,
vdaka za reakciu.
Tiez nie som ekonom profesional. Vysvetlujem si to tak, ze podnikatelia vdaka lacnym a dostupnym peniazom investuju viac do strojov, zariadeni..., proste kapitalu, ktory potrebuju pri vyrobe, pretoze predpokladaju dalsi rast jej objemu.
"Záverom
Azda jedným z mála nedostatkov, ktorý možno autorovi vytknúť je, že v knihe sa zameriava len na počiatok krízy do roku 1933 a Rooseveltova intervencionistická politika New Deal-u sa sem už nevošla."
pravdepodobne sa tam nevosla z dovodu, ze sa mu nehodila do "kramu".
„Programy z doby velké deprese, které by zabránily finančnímu kolapsu, byly zrušeny, zastaveny či odmítnuty, a varování těch, kteří viděli přicházející katastrofu, byla utopena v moři politických peněz,“ řekl Rosenfield. „Amerika byla zrazena a my platíme vysokou cenu – biliony dolarů – za tu zradu.“
Mezi lety 1998 až 2008 přispěly investiční firmy z Wall Street, komerční banky, hedgeové fondy, realitní firmy a konglomeráty pojišťoven politikům částku 1,725 miliardy a dalších 3,4 miliardy utratili za lobování – masivní finanční síla zaměřena na odstranění federálních regulací.
„Kongres a výkonná moc na tyto legální úplatky reagovala pozitivně, rušila rozumná omezení, bránila čestným úředníkům v rozhodnutích, které by včas rostoucí problémy omezily a likvidovala snahy vynutit dodržování pravidel,“ řekl čelní autor zprávy Robert Weissman z Essential Information.
Například „nárůst kultury nezodpovědnosti“ byl umožněn zrušením zákona Glass-Steagall Act.
http://en.wikipedia.org/wiki/Glass-Steagall_Act
Zákon Financial Services Modernisation Act z roku 1999 zase formálně zrušil omezení z roku 1933, která zakazovala komerčním bankám nabízet bankovnictví a poskytovat pojišťovací služby. Položky vymazané z účetních knih bank pomohly vytvořit podmínky, ve kterých banky investovaly peníze z běžných vkladových účtů do kreativních finančních instrumentů jako akcie kryté hypotékami a kreditními swapy – toto investiční gamblerství pak v roce 2008 otřáslo finančními trhy.
...
„První důležité doporučení, které činíme, je zrušit všechna deregulační rozhodnutí, která jsme učinili,“ říká Weissman.
viac v sprave:
Sold Out
How Wall Street and Washington Betrayed America
http://www.wallstreetwatch.org/reports/sold_out.pdf
cca 3 mega
Zverejnenie komentára